|
|
Rozvoj kultu sv. Jana Nepomuckého do svatořečení
Herold, Miroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Anotace: Kult sv. Jana Nepomuckého patřil k charakteristickým rysům života v habsburském soustátí a dalších katolických zemích Evropy v raném novověku. Počátky úcty ke středověkému mučedníkovi byly vázány na Prahu, na jeho hrob v katedrále, na metropolitní kapitulu. Světce proslavilo především přesvědčení, že položil život za zachování zpovědního tajemství. Svou smrtí uchránil dobré jméno české královny Johany, která se mu zpovídala, na druhou stranu prý trestal ty, kteří se chovali neuctivě vůči jeho vlastní posmrtné pověsti a hrobu. Stal se proto nesmírně populárním ochráncem cti a dobré pověsti, hodnot v raně novověké společnosti vysoce ceněných. Svatojánské úcty se pod vlivem pražské kapituly ujali Habsburkové, katoličtí vládci, kteří usedli na trůn Janova mučitele Václava IV. a Janovy duchovní dcery Johany. Světce ctili jako jednoho ze svatých patronů Českého království, jemuž vládli. Rekatolizace tohoto království a přidružených zemí umožnila růst svatojánské úcty, která se už ke konci 17. století začala živelně šířit za jejich hranice. Na začátku 18. století tento vývoj zásadně posílil vznik bratrstev sv. Jana Nepomuckého, které si vytkli za cíl šířit svatojánský kult. Do dvou z těchto prestižních duchovních institucí se zapsali téměř všichni dospělí členové habsburské rodiny, kteří pak rozšířili...
|
|
|
Blahořečený Gerhard Hirschfelder - příspěvek církevní postavy ke vzniku transnacionálního místa paměti
Peltanová, Tereza ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
Řešitel: Bc. Tereza Peltanová Studijní program: Německá a středoevropská studia Název práce: Blahořečený Gerhard Hirschfelder - příspěvek církevní postavy ke vzniku transnacionálního místa paměti Abstrakt Diplomová práce se zabývá vznikem a vývojem kultu německého kněze Gerharda Hirschfeldera. Hirschfelder působil v třicátých letech dvacátého století jako oblíbený kaplan a pastorační pracovník s mládeží nejprve v kladské příhraniční obci Čermná a následně v Kladské Bystřici. Byl proti omezování církevní moci skrze národní socialismus. Za svůj postoj zaplatil životem v koncentračním táboře Dachau. Po konci války došlo v Kladsku k nucené výměně původního německého a českého obyvatelstva za obyvatelstvo polské. Od konce devadesátých let je Hirschfelder uctíván zástupci všech tří národností. V roce 2010 byl blahořečen. Práce je případovou studií transnacionálního místa paměti (lieu de mémoire). Zkoumá, za jakých okolností, díky kterým aktérům a v jaké podobě vznikl kult německého mučedníka na polském území. Na základě těchto informací se snaží odvodit, jakou symboliku v sobě postava kněze v současnosti nese pro jednotlivé národnostní skupiny.
|
|
|
Beatifikační proces císaře Karla I.
Bábíčková, Jana ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o osobě císaře Karla I. Rakouského se zaměřením na jeho beatifikační proces a místa spojená s jeho úctou. První část je zaměřena na císařův životopis. Stručně je zmíněna doba Karlova dospívání, studia a první zkušenosti v armádě. Největší prostor je věnován době Karlovy vlády a období po odchodu do exilu. Zdůrazněny jsou mírové snahy v době 1. světové války, sociální reformy v monarchii a v období exilu restaurační pokusy v Maďarsku. Druhá část je zaměřena na samotnou beatifikaci a kult císaře Karla. Nejprve krátce o zbožnosti císaře Karla. Dále průběh a aspekty blahoslavení, kde je nejdůležitější průběh procesu a snahy Modlitební ligy císaře Karla za mír mezi národy. Poté krátce o diskuzi, která vyvstala po oznámení o blahoslavení. Závěr je věnován popisu kaplí a relikviářů zasvěcených císaři Karlovi. Klíčová slova císař Karel I., blahoslavení, Habsburská monarchie, 1. světová válka Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jan Nepomucký patron smíření
Svoboda, Josef ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Výchozím bodem při zkoumání zapojení křesťanů z řad vysídlených Němců po druhé světové válce do procesu poválečného smíření a navázání spolupráce válkou rozdělených národů Čechů a Němců, a to na poli kulturní a vědecké spolupráce. Mezi významné počiny patřily putovní výstavy ke 250 letům od beatifikace, 250 letům od kanonizace a 600 letům od mučednické smrti svatého Jana Nepomuckého. Výstavy dokumentují působnost společností Ackermann Gemeinde a Adalbert Stifter Verein v období od roku 1947 do Sametové revoluce 1989.
|
|
|
Svatá královna Eliška? Proměna a idealizace obrazu české královny
Mikulíková, Klára ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce je věnována české královně Elišce Přemyslovně, a to z několika úhlů pohledu. Vedle jejího historického obrazu sestaveného na základě historických, převážně narativních pramenů je cílem práce zachytit také proměnu tohoto obrazu v příklad zbožné ženy a světice, a to zejména v souvislosti s dnešní snahou o její beatifikaci. V této souvislosti budou hledány také historické počátky idealizace královny Elišky, které beatifikační proces doprovázely již v době vrcholného středověku. Dalším cílem je pak sonda do kanonizačních procesů středověkých urozených dam a panovnic a v nedávné době kanonizovaných českých a moravských světců a sledování proměn tohoto procesu od středověku do současnosti. Stranou pozornosti přitom nezůstanou ani motivace současného úsilí o Eliščino blahořečení.
|
|
|
Umělecká díla vzniklá k příležitosti blahořečení Čtrnácti pražských mučedníků
Nováčková, Markéta ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vzniku a popisem všech uměleckých předmětů vytvořených k příležitosti blahořečení Bedřicha Bachsteina a jeho třinácti druhů. V historické části připomíná tragickou událost smrti Čtrnácti pražských mučedníků z kláštera Panny Marie Sněžné. Představuje vývoj úcty a snahy směřující k slavnému blahořečení dne 13. října 2012. Práce si dále všímá vybraných příkladů zobrazení mu- čedníků a jejich ikonografií. Soustředí se především na dokumentování výtvarné soutě- že na beatifikační obraz. Krátce představuje všechny zúčastněné umělce, především pak autora vítězného návrhu známého malíře Tomáše Císařovského. Dále představuje autory uměleckých předmětů vytvořených k blahořečení. Jsou to: nový dřevěný relikviář, pamětní medaile a grafický pamětní list. Záměrem práce je kromě dokumentačního přínosu tak výjimečné události jakou bezpochyby je historicky první beatifikace konaná v Praze, také poukázání na stále důležitý problém dialogu církve a současného umění.
|
|
|
Beatifikační proces císaře Karla I.
Bábíčková, Jana ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o osobě císaře Karla I. Rakouského se zaměřením na jeho beatifikační proces a místa spojená s jeho úctou. První část je zaměřena na císařův životopis. Stručně je zmíněna doba Karlova dospívání, studia a první zkušenosti v armádě. Největší prostor je věnován době Karlovy vlády a období po odchodu do exilu. Zdůrazněny jsou mírové snahy v době 1. světové války, sociální reformy v monarchii a v období exilu restaurační pokusy v Maďarsku. Druhá část je zaměřena na samotnou beatifikaci a kult císaře Karla. Nejprve krátce o zbožnosti císaře Karla. Dále průběh a aspekty blahoslavení, kde je nejdůležitější průběh procesu a snahy Modlitební ligy císaře Karla za mír mezi národy. Poté krátce o diskuzi, která vyvstala po oznámení o blahoslavení. Závěr je věnován popisu kaplí a relikviářů zasvěcených císaři Karlovi. Klíčová slova císař Karel I., blahoslavení, Habsburská monarchie, 1. světová válka Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sonda do historie procesu beatifikace 14-ti františkánských mučedníků od Panny Marie Sněžné z roku 1611
HOŠKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá historií beatifikačního procesu 14-ti ctihodných františkánských mučedníků od Panny Marie Sněžné v Praze z roku 1611. V tomto konventu, za doby panování Rudolfa II., žila komunita františkánů, kteří do Prahy přišli z několika států Evropy. Vytvořili zde společenství služby a modlitby. Při vpádu pasovských vojsk v únoru 1611 byli bratři protestanty zabiti. Klášter a kostel byly vyrabovány. Postupně byl konvent obnoven a přišli noví řeholníci. Bratři začali shromažďovat podklady k beatifikačnímu řízení svých zabitých spolubratří. Poprvé začal proces v roce 1677, podruhé 1698, dále roku 1947, díky finančnímu nedostatku a také díky společenským změnám byly započaté procesy beatifikace zastaveny. Poslední proces, zahájený v roce 1994, stále probíhá.
|
|
|
Aspekty blahořečení císaře Karla Habsburského
DEVETTEROVÁ, Marta
Karel Habsburský byl poslední císař a král habsburské monarchie. V průběhu své vlády se snažil plnit zodpovědně vladařské povinnosti, uskutečňovat zásady své víry a respektovat politickou realitu. Dosáhl úspěchů v sociální politice, kde uskutečňoval zásady katolické sociální nauky. Během krátké vlády usiloval o mír a ukončení první světové války. Měl pevný charakter v tom, jak trval na svých zásadních principech. Zemřel mladý, ve vyhnanství, přesto jeho život byl úspěšný. Dne 3.října 2004 byl císař Karel Habsburský prohlášen papežem Janem Pavlem II. za blahoslaveného.
|
|
| |
host ::
RSS.